Pastýřský list otce biskupa Martina k 30. výročí vzniku naší diecéze

Drazí bratři a sestry,

včera jsme prožili v naší katedrále Den vděčnosti, kdy jsme Bohu děkovali za třicet let života ostravsko-opavské diecéze. Je symbolické, že nám dnes (den poté) liturgie připomíná Nejsvětější Trojici, která je zdrojem života církve. Je to živý Bůh, který je společenstvím Otce, Syna a Ducha Svatého, a všechno dobré, co v církvi žije, má svůj zdroj právě v něm.

První čtení, které odkazuje na čtyřicetileté putování Boží lidu, připomnělo Mojžíšovu prosbu: "Ať jde Pán uprostřed nás." Hospodin se během tohoto putování zjevuje jako "Bůh milosrdný a milostivý, shovívavý, velmi laskavý a věrný". A stejně tak jsme mohli Boží přítomnost zakoušet i během třiceti letého putování naší diecéze. Nejen v okamžicích radostných a slavnostních, ale i v dobách nejistoty, zkoušek, a společenských změn. I navzdory lidským selháním jsme mohli mnohokrát poznat, že Bůh svůj lid neopouští.

Když přemýšlíme nad mottem našeho výročí "Kde jsou dva nebo tři shromážděni v mém jménu…" uvědomujeme si, že církev začíná tam, kde se lidé setkávají v Kristově jménu. Třicet let života diecéze tvoří tisíce obyčejných setkání: rodiny, které se společně modlí; společenství ve farnostech; kněží sloužící svému lidu; řeholníci a řeholnice zasvěcení modlitbě a službě; učitelé i katecheté předávající víru dalším generacím; nemocní nesoucí svůj kříž; všichni, kdo pečují o potřebné; senioři, kteří uchovali víru v těžkých dobách. Právě v těchto malých společenstvích a vztazích je církev nejvíce podobná Nejsvětější Trojici.

Nejsvětější Trojice je společenství, které žije, tvoří a miluje. Bůh Otec dává život. Syn tento život přijímá a daruje světu. Duch Svatý je poutem lásky, které všechno spojuje a oživuje. A právě tak má žít i diecézní společenství.

Diecéze má být společenstvím, které žije. Církev nežije především ze struktur, ale z živého vztahu s Kristem. Žije tam, kde lidé naslouchají evangeliu, společně se modlí, slaví eucharistii a navzdory vlastním slabostem znovu nacházejí odvahu začínat. Církev je společenství živé vírou, která se předává.

Diecéze má být společenstvím, které tvoří. Duch Svatý nikdy nepřestává obnovovat církev a probouzet nové cesty a služby. Když se ohlížíme za třiceti lety života naší diecéze, můžeme s vděčností vidět množství dobra, které vzniklo díky lidem ochotným odpovědět na Boží inspiraci. Mnohé z nich už Pán povolal na věčnost a také na ně chceme vzpomenout. Každé opravdové dílo lásky, povzbuzení a pomoc člověku jsou znamením, že Bůh mezi námi stále jedná.

A konečně, diecéze má být společenstvím, které miluje. Ježíš v dnešním evangeliu říká: "Tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna." Tato věta je základ křesťanského života. Církev je věrohodná tehdy, když v ní lidé zakoušejí blízkost, přijetí a milosrdenství. Jen tak může být církev domovem, kde lidé nezakusí jen instituci, ale milujícího Boha.

Drazí bratři a sestry,

děkuji vám za všechno, čím se podílíte na životě diecéze. Děkuji kněžím za jejich věrnou službu, jáhnům, zasvěceným osobám, rodinám, všem aktivním farníkům i těm, kdo věrně žijí svou víru. Děkuji také všem, kdo hledají, pochybují nebo stojí na prahu církve. I vy patříte do našeho společného příběhu. Pohled do budoucnosti plné nejistoty nás o to více zve ke společnému kráčení. "Ať jde Bůh uprostřed nás." Budoucnost naší diecéze bude stát na ochotě nás všech jít spolu: naslouchat si, nést odpovědnost jeden za druhého a společně rozlišovat, kam nás Duch Svatý vede. To je princip synodální obnovy církve. Na společnou cestu se můžeme symbolicky vydat už poslední den letošních prázdnin. V pondělí 31. srpna vystoupíme na dva nejvyšší vrcholy diecéze – Lysou horu a Praděd, kde se setkáme k modlitbě za domov. Už teď vás na ni srdečně zvu.

Přeji si, aby ostravsko-opavská diecéze byla společenstvím, které jde vstříc dnešnímu člověku a zároveň zůstává pevně zakotveno v evangeliu. Nevíme, jaké časy nás čekají. Možná budeme menší nebo slabší v očích světa. Ale církev nikdy nestála na lidské síle. Stojí na Boží věrnosti.

Před třiceti lety, 30. května 1996, založil svatý papež Jan Pavel II. naši diecézi bulou Ad Christifidelium spirituali bonum, tedy "pro duchovní dobro Božího lidu".
To je program, který stále platí: církev je tu pro dobro lidí a její život má být místem, kde se člověk setkává s Bohem. Ať je z našeho života poznat, že Bůh je dobrý a stojí za to mu věřit.

Ať na nás spočine požehnání Boha Otce, který nás stvořil, Syna, který nás vykoupil, a Ducha Svatého, který nás posvěcuje a vede.

Váš + biskup Martin