Lev XIV. v Yaoundé: S Kristem v lodi se nemusíme bát žádné bouře
Papež Lev XIV. zakončil svou návštěvu Kamerunu mší svatou v Yaoundé, při níž povzbudil věřící k naději uprostřed životních bouří. Na pozadí evangelia o utišení bouře zdůraznil, že Kristus nás nikdy neopouští, a to ani ve chvílích největších nejistot. Svatý otec vyzval k odvážné solidaritě a připomněl, že pravá víra nás neizoluje od světa, ale dává nám sílu společně čelit chudobě a bezpráví skrze službu nejslabším a úsilí o budování obecného dobra.
APOŠTOLSKÁ CESTA DO KAMERUNU 15.–18. DUBNA 2026
Homilie Svatého otce Lva XIV. při závěrečné mši svaté v Yaoundé, 18. dubna 2026
Drazí bratři a sestry, pokoj vám!
Kristův pokoj je tím, co osvěcuje naši cestu a uklidňuje bouře života. Slavíme tuto mši svatou na závěr mé návštěvy v Kamerunu a já jsem velmi vděčný za to, jak jste mě přijali, i za chvíle radosti a víry, které jsme společně prožili.
Jak jsme slyšeli v evangeliu, víra nás nešetří zmatků a soužení. Někdy se může zdát, že strach má navrch. Víme však, že ani v těchto chvílích nás Ježíš neopouští, stejně jako neopustil učedníky na Galilejském jezeře.
Tuto událost, kterou si dnes připomínáme, vyprávějí tři ze čtyř evangelistů, každý svým vlastním způsobem, s poselstvím přizpůsobeným svým posluchačům. Svatý Marek (srov. Mk 6,45–52) vypráví, že Pán přichází k učedníkům ve chvíli, kdy s námahou veslují proti silnému větru, který ustává, jakmile Ježíš nastoupí k nim do lodi. Svatý Matouš (srov. Mt 14,22–33) dodává detail: Petr chce jít k Pánu po vlnách. Jakmile však vystoupí z lodi, nechá se přemoci strachem a začne tonout. Kristus ho bere za ruku, zachraňuje ho a kárá ho za jeho malověrnost.
V evangeliu podle svatého Jana, které se dnes četlo (srov. Jan 6,16–21), se Spasitel přibližuje k učedníkům kráčejícím po vodě a říká: "To jsem já, nebojte se!" (v. 20). Evangelista zdůrazňuje, že "už nastala tma" (v. 17). Podle židovské tradice "voda" svou hloubkou a tajemstvím často připomíná říši zemřelých, chaos, nebezpečí a smrt. Spolu s temnotou vyvolává síly zla, které lidské bytosti vlastními silami nedokáží ovládnout. Zároveň je však voda připomínkou zázraků vykonaných při exodu chápána jako místo přechodu, cesta, skrze kterou Bůh mocně osvobozuje svůj lid z otroctví.
V každé bouři k nám přichází a opakuje: "Jsem tu s vámi, nebojte se."
Církev se v průběhu věků plavila mnoha bouřemi a vichřicemi. I my se můžeme ztotožnit s pocity strachu a pochybností, které prožívali učedníci při plavbě přes Tiberiadské jezero. Taková je naše zkušenost ve chvílích, kdy se zdá, že se potápíme, přemoženi nepřízněmi, kdy se vše zdá pochmurné a cítíme se sami a slabí. Ale není tomu tak. Ježíš je stále s námi, silnější než jakákoli moc zla. V každé bouři k nám přichází a opakuje: "Jsem tu s vám, nebojte se." Proto můžeme po každém pádu znovu vstát a nenechat se zastavit žádnou smrští. Naopak, jdeme stále vpřed s odvahou a důvěrou. A právě díky němu, jak řekl papež František, tolik "mužů a žen... kteří ctí náš lid, kteří ctí naši církev... jsou silní, když nesou svůj život, svou rodinu, svou práci, svou víru" (Katecheze, 14. května 2014).
Zdroj: Vatican NEWS