Chtěli bychom křtiny...
Křest je první a základní svátost, která se v Kristově církvi uděluje. Bůh v ní přijímá člověka za své dítě. Člověk se stává křesťanem, dědicem Božího království a milovaným dítětem Božím. Bez přijetí křtu nemůže nikdo přijímat žádné jiné svátosti.
Ve křtu sv. Bůh odpouští člověku dědičný hřích (příp. i hříchy osobní, je-li člověk křtěn v dospělosti) a člověk se tak stává svatým. Křtem se tak člověku otevírá brána do nebe, Člověk ve křtu získává duchovní dary. Jsou to dary víry, naděje a lásky. Křest je vždycky rozhodnutím se pro víru a pro život z víry.
Křtem se včleňuje do církve katolické se všemi právy a povinnostmi, které k tomu patří. Proto se má křest uskutečnit v místní církvi, to znamená ve farnosti, ve které rodina žije a účastní se farního života. Katolická církev může pokřtít jen na katolickou víru, tedy pokřtěný v katolické církvi je katolickým křesťanem se všemi právy a povinnostmi, které z toho vyplývají.
Křest malých dětí
- O křest dítěte žádají rodiče (ne prarodiče).
Církev může křtít malé děti jen tehdy, jestliže rodiče žijí životem víry.
Při křtu dítěte se rodiče zavazují k tomu, že dítě vychovají ve víře, a že jej budou vést slovem i příkladem svého života k tomu, aby žilo dle Božího zákona, proto je důležitá příprava rodičů. Katolický kněz může pokřtít dítě tehdy, je-li alespoň jeden z rodičů katolický křesťan a zaručil se za křesťanskou výchovu svého dítěte.
- Ke křtu dítěte si rodiče vybírají kmotra, který dovršil 16 rok svého života, měl by být praktikující katolík tzn. musí být pokřtěn, biřmován, žije-li v manželství, tak církevně uzavřeném, a vede řádný křesťanský život.
- Společně s rodiči se a faře vyplňuje křestní zápis.
- Pokud bydlištěm žadatelé spadají do jiné farnosti, tak je třeba přinést i potvrzení svého faráře, že souhlasí se křtem v jiné farnosti.
Ke křtu je třeba přinést dítě, křestní roušku a křestní svíci. Křestní svíce se uchovává dítěti ke dni prvního svatého přijímání, kdy si ji při mši sv. znovu zapaluje.
Rodiče, kteří chtějí nechat pokřtít své dítě ať si osobně nebo telefonicky domluví s knězem datum schůzky.
Křest dospělých
je udělován na základě svobodného rozhodnutí dospělého člověka. Obvykle mu předchází období (nejméně rok) přípravy – tzv. katechumenát. Katechumen si má v delším časovém období ujasňovat svůj záměr, prohlubovat ho pomocí katecheze, pomocí výkladů víry a vyučování. Kmotrem by měl být člověk splňující stejné požadavky jako při křtu dětí, tedy má to být člověk pokřtěný v římskokatolické církvi, také biřmovaný a svým příkladem má být katechumenovi oporou pro jeho duchovní život.