Chceme "zaopatřit" nemocného, umírajícího...

Poslední pomazání?

Svátost pomazání nemocných také lidé někdy nazývají "poslední pomazání". Díky tomuto pojmenování pak často plyne přesvědčení o tom, že jde o poslední pomazání před smrtí, což není pravda. Tato svátost se uděluje OPAKOVANĚ a každý rok její přijetí nabízíme i v našem kostele při nedělní mši svaté, vždy okolo Památky, Panny Marie Lurdské (11. února), což je zároveň i Světový den nemocných. 

Kdo ji může přijmout a jak o ni požádat?

Svátost je určena pro všechny katolicky pokřtěné nemocné (i děti s chronickými nebo dlouhodobými nemocemi) a staré lidi (klidně i po 65 letech věku). Často ji lidé přijímají jako povzbuzení před náročnou operací, ve vážné nemoci, nebo i v závěru života. A to klidně i opakovaně. 

Tuto svátost je možné udělit i když je nemocný, starý nebo umírající člověk v bezvědomí, nebo i v komatu

Klidně o ni požádejte kdykoli. Buď telefonicky, osobně, klidně i na mši svaté a já ji co nejdříve udělím. Bývá běžné, že my kněží jezdíme tuto svátost udělovat i do domu nemocného, do nemocnice, do domova důchodců apod. V tomto případě je dobré domluvit návštěvu kněze s personálem daného zařízení. Běžně nás kněze do těchto zařízení pouští často i mimo návštěvní hodiny, pokud to provoz a situace umožňuje.

Zde je popsáno jak udílení svátosti probíhá krok za krokem.

V nouzové situaci udělení této svátosti je otázkou několika minut. 

Něco o tom co přináší a odkud se vzala

Bible dosvědčuje, s jakou péčí se Pán Ježíš osobně věnoval tělesným i duchovním potřebám nemocných, a že mnoho z nich uzdravil a osvobodil od působení Zlého. Svým učedníkům pak přikázal, aby konali totéž. Když tedy dnes církev slaví svátost pomazání nemocných, sám Ježíš pokračuje ve svém díle záchrany člověka, dotýká se nemocných svou uzdravující rukou a dává jim zvláštní milost Ducha Svatého. Modlitba víry, vkládání rukou a mazání požehnaným olejem odkazují právě na působení Ducha Svatého a na lásku, s jakou k nemocným přichází sám Bůh.

Když člověk vážně onemocní, potřebuje zvláštní milosti Boží, aby stísněn úzkostí neklesal na mysli a aby snad v pokušení neochabla jeho víra. Proto Kristus posiluje věřící v zápase s nemocí svátostným pomazáním jako mocnou záštitou.

Slavení této svátosti spočívá především v tom, že po předchozím vzkládání rukou od představených církevní obce koná se modlitba spojená s vírou a nemocní jsou mazáni olejem, který byl posvěcen Božím požehnáním. Tento obřad naznačuje i uděluje svátostnou milost.